Koncertní kytarista, skladatel a pedagog Štěpán Rak (1945) vydal v těchto dnech pro mnohé překvapivé album Teskně hučí Niagara (Multisonic). Jak název napovídá, je na kazetě a kompaktním disku repertoár, který se značně vymyká jeho koncertním programům tzv. vážné hudby. Proto se první otázka nabízela sama...
Proč právě trampské písně?
"Protože jsem ortodoxní tramp, mezi kamarády známý jako Brabouk. Zatím jsem jenom přicmrndával na folkových deskách, hlavně na albech Pepy Nose a Jaroslava Hutky. Tentokrát jsem se pokusil převést do koncertní podoby trampské písně."
Nebude to nakonec vaše první sólové album na našem trhu?
"Zcela paradoxně bude. V zahraničí mi vyšlo osm desek, a to v zemích, jako jsou Anglie, Belgie či Švédsko, u nás jako interpret sólově debutuji."
Čím to je?
"Nevím. Obdobně je tomu s koncerty. Častěji jezdím do Austrálie než třeba do Benešova. Tam jsem snad ještě nikdy nehrál."
Ale doma byste vystupoval častěji určitě rád ...
"Samozřejmě. Ale nějak k tomu není příležitost, velké festivaly i koncerty se mi jaksi vyhýbají. V Rudolfinu jsem třeba nikdy neměl sólový recitál, vystupoval jsem tam ,jen´ s Josefem Sukem, se Sukovým orchestrem nebo s Alfrédem Strejčkem. Na Pražském jaru hrálo letos Pražské kytarové kvarteto mé České pohádky a světový klasický kytarista číslo 1 John Williams provedl skladbu, kterou jsem pro něj zkomponoval. Premiéru měla v australském Darwinu. Rád bych na pódiu Pražského jara hrál osobně."
Třeba se vám to povede příští rok ...
"Třeba, dokonce by k tomu byla trojí příležitost. Pražskému jaru bude padesát, stejně jako mně. A navíc uplyne padesát let od svržení bomby na Hirošimu. Začátkem sedmdesátých let jsem napsal skladbu Hirošima. Jednak pro kytaru, jednak stejnojmennou symfonii, ještě jako školní práci na AMU. Symfonie se od té doby nehrála, kytarovou verzi jsem venku natočil a hraji ji všude ve světě."
A co ta trampská deska, je to jenom vybočení?
"Neřekl bych. Chystám totiž nový pořad a nové album, které bych rád věnoval kamarádům trampům. Spolu s textařem Stanislavem Kadlecem a Alfredem Strejčkem se pokoušíme o jakési novum v této oblasti, o trampský melodram."
Text: Miloš Skalka, Dobrý večerník, 27.6.1994
